Hydrologické poměry
Vzhledem k tomu, že se stále více občanů zajímá o životní prostředí, k němuž patří i voda, jako jedna ze základních potřeb nutných k přežití člověka, pokusím se srozumitelně informovat o hydrologické situaci v naší obci.
Toto téma je vlastně volným pokračováním témata předchozího „Studny“.
Dostatek dobré pitné vody byl od založení obce základní podmínkou k přežití jejich obyvatel.
Ještě před 50 lety stačilo vykopat studnu a pokud se narazilo na vodu, tak byl problém vyřešen.
Dnes sice již studny máme, ale voda v nich je závadná, nebo je jí někdy málo. Podívejme se nyní čím to je.
Hlavními zdroji vody dříve byly:
1. Dešťové srážky 500 mm za rok na ploše 700 ha = 3 500 000 m3.rok-1
2. Přítok podzemními prameny 8 000 m3.rok-1
3. Přítok povrchovou vodotečí 27 600 m3.rok-1
Zdroje celkem 3 535 600 m3.rok-1
Během roku odteklo:
30 000 m3 potokem
1 200 000 m3 se vypařilo do ovzduší
1 800 000 m3 využila vegetace
493 000 m3 vsáklo do půdy
7 000 m3 se odebralo ze studní
+ 8 000 m3 (jen pokud byly naplněny všechny tři rybníky o ploše 8 ha)
A pro srovnání, jak je tomu v dnešní době:
1. Srážkové manko – při srážkách 450 mm za rok činí 350 000 m3 vody za rok.
2, 3. Přítok podzemními prameny a potokem je o něco nižší než dříve.
Zvýšil se odtok z jarního tání a z přívalových srážek o 12 000 m3.
Odpařování do ovzduší je téměř stejné.
Využití vody vegetací zůstává též stejné. Změnilo se jen skladbou pěstovaných plodin na orné půdě, pokud mají rozdílnou absorpční schopnost (vojtěška).
Tímto výše uvedeným zvýšeným odtokem a srážkovým deficitem se snížil však do půdy.
K tomu všemu je třeba přičíst ještě zvýšený odběr ze studní na 25 200 m3.rok-1.
Z toho je patrné, že podzemní prameny i vodonosné vrstvy jsou menšími vsaky ochuzeny a dochází ke snížení vydatnosti pramenů, a tím také ke snížení hladiny ve vodonosných vrstvách.
Konečným výsledkem je potom stav vody v našich studních. To je dlouhodobý vývoj a týká se většiny našich studní.
Jsou tu ovšem místa s příhodným geologickým profilem, od Průšových, přes Kopalovy až ke hřišti, kde hladinu vody ve studnách ovlivní mokrý rok, či dokonce jarní tání sněhu. Potom bývá dostatek podzemní vody nejen ve studni, ale i ve sklepích.
Ve vlhčích letech vyvěrají v poli na Poloudělí u Réže dokonce Artézské prameny.
Tyto veškeré informace se týkají standardních hloubených studní v obci. Studny vrtané, jako mají Vyskočilovi č. p. 208, Dobrovodský Ctibor, Šalplachta Jan, Dobrovodský Jan na Nivách, V. Kavalec a Levíčkovi, jakož i vrty v Žabinci, na Trávníkách a na Rybníkách jsou na tom, co se týče stability hladiny i jakosti vody jinak, ale to není předmětem těchto informací.
Jelikož se odběr vody v posledních letech již stabilizoval, nehrozí akutní nebezpečí nedostatku vody, až na lokality v ulici Nádražní a na Prachatičkách. Nakonec budeme závidět našim předkům tu zdravou studenou chutnou vodu z dávných okovů či dřevěných pump.
Veškeré tyto dnešní problémy s vodou jsou jen dílem člověka a jeho chování k přírodě. Není to ovšem pouze jen náš problém. I okolní obce již znají cenu pitné vody a situaci řeší mnohdy na náš úkor.
Naše obec byla součástí projektu skupinového vodovodu pro Prštice, Silůvky a Radostice z Bobravského prameniště. K realizaci stavby v naší obci nedošlo.
Byli jsme neteční k budování vrtu na Šlapánsku o vydatnosti 6 l.sec-1, jehož voda pochází z našeho území.
Také si dost nevážíme vlastních vodních zdrojů s dobrou vodou, třeba tím, že došlo ke změně projektu přivaděče splašků z Prštic do ČOV v Silůvkách. Současná trasa potrubí vede 5 m od naší studny. Uvedením kanalizace v Pršticích do provozu je naše studna vystavena riziku znečištění posledního zdroje pitné vody v obci.
Potom už zbývá jen ověřit vydatnost prameniště a kvalitu vody v Kravím dole, nebo se napojit na vodu z Víru.
Je třeba se rozhodnout včas, aby nám ta nepostradatelná voda nepřišla příliš draho.