Rybníky
Není pochyb o tom, že v dávných dobách bývalo na potoku „Šatavě“ přírodní jezero. Začínalo pod Nebosády, tam, kde je dnes odbočka cesty do Nebosádů ze silnice vedoucí do Mělčan. Táhlo se údolím až na Okloky po „Bílé vodě, a téměř k vesnici po „Šatavě“.
Při velké povodni ve 13. století prorvala voda přirozenou hráz, smetla vesnici „Šlapany“ a jezero zaniklo.
Zůstaly jen pomístní názvy z té doby: polím v místě zaniklé vsi se říká „Šlapánsko“, „Na Šlapanských“. Kopci nad jezerem „Štikov“, podle štikového jezera, nejzaššímu cípu jezera pod „Babí horou“ říkali „Okluky“, protože po rozbahněné cestě k Bránicím museli jezdit „Oklikami“. Dno zaniklého jezera tvořily pak dnešní „Přední a Zadní louky, Vodní padělky a Zahrádky.
Kolem roku 1490 byly na „Šatavě“ vybudovány 3 rybníky, na samém okraji obce.
Hluboký, nebo také „Dolní“ s hrází od Staré cihelny pod Kopec. Měřil 2 ha a sahal až k dnešnímu pomníku, kde bylo také prameniště. Byl na 20 kop kaprů. Místní občané mu také říkali „Dolníček“. Dodnes se místu kolem dnešní čističky říká „Pod Dolníčkem“.
Druhým a největším rybníkem byl „Plouzek“. Měřil 4 ha. Na jeho hrázi dnes stojí řada domů, od Veitrových č. 93, až ke Chrástovým č. 158. Sahal od Průšových k Hamplovým, Tolarovým, k hasičce a podél zdi domu p. Brázdila až k Veitrovým. Byl na 40 kop kaprů. Napájen byl vodou Šatavy a potůčkem ze Studánek. Mělčina směrem k obci byla zarostlá rákosím, v němž se ploužily hejna kachen a husí. Od toho dostal jméno „Plouzek“. Dnes se zde říká na Horních Rybníkách.
Třetím rybníkem byl „Žabinec“. Byl nad vesnicí směrem k Pršticím. Měřil 2 ha. Jeho hráz je dosud patrna od Konečných č. p. 265 k Horce. Byl na 15 kop kaprů. Bylo v něm také hodně žab. Odtud dostal své pojmenování.
Při bagrování rýhy pro potrubí z Prštic do čističky bylo odkryto v hloubce 1,5 – 2,2 m jeho původní dno se zachovalými zbytky dřeva, rákosin, škeblí, i česla i výpustek v tělese hráze rybníka.
Z profilu sedimentů se dalo usoudit na množství i původ přívalů, které rybník postupně zanášely.
Podobný osud stihl všechny tři rybníky s tím, že usazeniny v Plouzku a Hlubokém jsou daleko jemnějšího složení.
Všechny tři rybníky zadržovaly tehdy 80000 m3 vody. Regulovaly průtok v potoce během celého roku.
Po zániku rybníků zde vznikla nejdříve obecní pastviska, až po roce 1775 byly pozemky rozděleny mezi tehdejší zemědělce.
Postupem času byl potok Šatava regulován. Někteří zemědělci si zamokřené pozemky odvodnili stružkou, jiní trubkovou drenáží a přeměnili je v úrodná řepná pole.
Po velké povodni 2. srpna 1934 byla plocha rybníků zaplavena vodou do výše 1 metru. Napršelo tehdy 137 mm v době od 14 do 17 hodin. Na polích zůstalo naplaveno vše možné, dřevo z lesů, bahno, písek i kamení. To si zemědělci ze svých pozemků během roku uklidili.
Obec začala usilovat o regulaci potoka, což se stalo v roce 1939, spolu s výstavbou silnice do Mělčan. Regulace byla provedena ručně, velmi kvalitně. Došlo při ní jen k minimální odchylce nového koryta od původního toku. V suchém roce 2000 bylo na vegetaci znát, kudy tekával potok před regulací. V hloubce 1,0 – 1,5 m se nachází původní písčité koryto potoka.
Nové koryto mohlo pojmout až 5 m3.sec-1 vody, bylo zpevněno lomovým kamenem v šíři 60 cm a po stranách 20 cm do výše.
Na hranicích Sulejovských postavil Martin Sulejovský v roce 1490 rybník, který daroval Janu Lechvickému ze Zástřizl. Jeho hráz je dosud velmi zachovalá, vedle cesty ze silnice směrem k salaši (Slezákovo pole).
Na Šatavě bývaly ještě další 3 rybníky patřící panství v Pršticích. „Na Bahně“, pod prštickou Horkou a dva menší naproti hájovny p. Stránského, u zaniklé vsi Modřičky.
Do dnešních dnů zůstal na Šatavě pouze jediný rybník – „Karhánek“.
Pod jeho hrází je prameniště vodovodu pro panský zámek v Pršticích. jde o potrubí z dubových vrtaných kmenů z roku 1750, které slouží dodnes.
Při stavbě panského sídla v Pršticích – zámku a dvora byl tok Šatavy zkrácen průtokem nad zámkem asi o 1,8 km. Potok se původně obracel 100 m za cestou vedoucí k transformátoru a mířil k dnešní škole.
Za soukromého hospodaření bylo koryto potoka vysekáváno a čištěno majiteli přilehlých pozemků. Bylo tomu tak i za JZD Silůvky, až do sloučení v roce 1972.
Od roku 1989 je potok Šatava pod správou Povodí Moravy. Údržba koryta potoka i jeho břehových porostů je špatná. Tráva se nevysekává, koryto se zanáší bahnem a zarůstá křovím. Potok, který dříve tekával do Mělčan a dále aby u vsi Ivaně splynul s vodami Jihlavky se dnes ztrácí u Zadních louk v propustném podloží svého koryta.