Naše lesy

V době zakládání obcí tvořily lesy podstatnou část krajiny, jako přirozený kryt zemského povrchu. Tak tomu bývalo i v okolí Sulejovic – dnešních Silůvek.

Změnu zde způsobil až člověk, který začal využívat dřevo z lesních porostů na stavbu svých obydlí, k živení ohniště, k výrobě nářadí a nástrojů, k vybavení domácností od kolébky až po truhlu.

Dodnes nejdůležitější vybavení domu totiž lože i stůl bývají nejčastěji ze dřeva.

Zásahy člověka se mění postupně nejen zalesněné plochy, ale i skladba dřevin a jejich stáří. Mnoho lesů je vyklučeno na pastviny a pole, zvláště v rovinatějších a kvalitních půdách. S přibýváním obyvatel jsou kladeny na lesy stále větší nároky.

Ve svažitějších místech začíná následkem odlesnění působit eroze. Vodou jsou vymlety hluboké rokle, které časem opět zarůstají lesem. Jiné, známé pod názvem Ptáčkovy zmoly na Zadním Vývozu a na Zolách, o objemu 9500 m3 a 26000 m3 byly zavezeny domovními odpady v letech 1958 – 1980 a přeměněny v pole.

Veškeré lesy původně patřily obci. Se vznikem soukromého majetku přechází na světskou i církevní vrchnost a na dědičné grunty.

V současnosti máme v Silůvkách přes 220 ha lesů obecních a 89 ha lesů soukromých – selských.

V roce 1781 bylo v obci nejvíce orné půdy. Od této doby opět přibývá lesa, a zastavené půdy na úkor polí.

Kolem roku 1900 končí v obci trojhonný způsob hospodaření – ozim, jař, úhor a celoroční pastva dobytka.

Tím pádem jsou zalesněny všechny dosavadní obecní pastviny akátem, který sem přichází se stavbou železnice a tvoří nyní podstatnou část plochy v obecních i soukromých lesích.

Hospodařením doznávají lesy změnu v původní skladbě.

Ze smíšených doubrav se postupně vytrácí jedle, buk, jalovec a jilm. Rozšiřují se smrk, modřín, akát, borovice černá a jasan.

Z listnáčů převládají dubové pařeziny, dále habry, babyky, lípy, méně břízy a osiky, spodní etáže tvoří v akátinách černý bez, v bořinách líska.

Kolem roku 1900 dochází k výsadbě smrku v Babí hoře, černé borovice a modřínu na Kopci, v obecních lesích.

Až do roku 1939 hospodařil v lese každý po svém. Produkce lesů je využívána nejčastěji jako palivo, tu a tam jako krov obytných či hospodářských staveb. Také na tyčkové ploty, vinohradní kůly a prkna.

V hojné míře se v lesích hrabalo listí k podestýlání dobytka, sbíraly se šišky na topení, chodilo se na nůše. V obecních lesích se přidělovaly tálky pro chalupníky. V době bídy o dřevo se chodívalo také „na pařezy“.

Za protektorátu začínají povinné dodávky dřeva, ty pokračují i po válce. Nejčastěji se dodává loupaná dolovina.

Od roku 1900 má obec svého hajného Ivence, po něm J. Soukupa. Jim postavila obec hájovnu č. p. 117 na Oklokách.

Nejvíce dřeva bylo vytěženo po válce v letech 1945 – 1960.

V padesátých letech je zavedena odborná správa nad obecními i selskými lesy. Jsou zřízeny lesní závody, pro nás v Rosicích, kterým bylo zákonem přiděleno právo užívání lesů, obecních od roku 1950, selských od roku 1975 (tehdy již lesů družstevních).

V letech 1960 – 1970 bylo v rámci pozemkových úprav odlesněny 4 ha a zalesněno 24 ha podřadné a velmi svažité půdy.

Na celé ploše byla také provedena prořezávka jako základní výchovný úkon v dosud divoce rostoucích lesních porostech.

Za doby užívání lesů státem v letech 1970 – 1990 – LZ Rosice, později Náměšť nad Oslavou, nedošlo k výraznějším zásahům v lesním hospodaření, neboť stav lesa nepoutal pozornost lesních hospodářů.

Od roku 1990 se začínají lesy postupně vracet původním majitelům. Děje se to tak, že Lesní závod Náměšť nad Oslavou vrací majitelům seznamy parcel, které roku 1975 na základě příslušného zákona přijal. Některé parcely byly již v terénu vytýčeny, ale měření nebylo přesné, a na pevné body nebyl brán zřetel.

A tak 89 ha lesů v 2680 parcelách, jež vlastní 139 majitelů leží až na malé výjimky ladem.

Tento stav nevyhovuje ani majitelům lesa, ani těm, kteří jdou do lesa hledat klid a pohodu a místo toho přelézají padlé kmeny, nekonečné křoví a kopřivy plné odpadků, které sem nezodpovědní lidé odkládají.

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode