Studny

Ještě dlouho po založení naší obce byly studánky a místní potok zdrojem veškeré potřeby vody jejich obyvatel.

První studna byla vyhloubena v roce 1360 ve dvoře na „Horním konci“. Byla obložena velkými kameny, z nichž dva tvoří kamenný stůl nad nádražím, při cestě do osady „Žáček“. Voda z ní byla vážena vahadlem.

Postupně bylo po celé obci zřízeno dalších pět mělkých studní.

První studna u bývalé zvonice, před domem č. p. 22 z roku 1406 sloužila okolním domům. Byla zasypána v roce 1909 při stavbě silnice do Prštic, stejně jako studna ve dvoře před nynějším domem č. p. 29.

Další dvě studny vyhloubené kolem roku 1400 jsou na dolním konci. U Pipalových a Jelínkových. Obě studny byly rovněž vyzděny kamenem, na masivním dubovém kříži jako základu. Byly též opatřeny vahadlem k vážení vody. Roku 1947 byly vyčištěny (byl suchý rok) a vystrojeny betonovými skružemi. Dřevěné pumpy byly vyměněny za kovové.

Od roku 1805 byla vahadla vyměněna za vrtané smrkové nebo borové pumpy s pístem a klapkami, kde se pohybem rukověti voda čerpala trubkou do putýnek. Takové pumpy po čase ztrouchnivěly a musely se po 20 – 30 letech vyměnit.

Posledním pumpařem byl p. Urban z Prštic. Éra dřevěných pump v Silůvkách končí roku 1950, kdy jsou tyto pumpy nahrazovány pumpami kovovými.

Naši předkové říkali, že voda z dřevěných pump bývala chutnější. Dřevěná pumpa bývala při hloubce do 6 m ze dvou dílů. V dolní kládě byl vyvrtán otvor o průměru 6 cm. 50 cm ode dna byla sací mřížka. Horní kláda měla vrtání o průměru 10 cm. Byla opatřena pístem se 2 klapkami, táhlem a rukojetí.

Další podobná studna bývala u panské kovárny, u Červinkových č. p. 4, a na Trávníkách před domem č. p. 12, u Havlíčkových.

Těchto 6 obecních studní zásobovalo vodou selské domy i chaloupky od dob Karla IV. až do zrušení roboty roku 1848.

Od tohoto roku si začínají větší rolníci budovat svoje vlastní studny na dvoře v blízkosti chlévů. Jejich hloubka je 4 – 6 m, jsou vyzděny kamenem a voda je čerpána dřevěnou pumpou. Takové studny měli: Jan Škorpík č. p. 46, Tomáš Ptáček č. p. 49, František Vyskočil č. p. 45, Albín Slavík č. p. 38, Václav Štefan č. p. 35, Anton Dobrovodský č. p. 33, Hanes Mikulášek č. p. 32, Alois Záděra č. p. 29, Jan Záděra č. p. 59, Jakub Škorpík č. p. 55, Martin Škorpík č. p. 28, Ignác Zoufalý č. p. 27, Jan Fráňa č. p. 21, Rudolf Nešpůrek č. p. 19 – ten neměl pumpu – tahal vodu hákem. Těchto 14 studní hlubokých 4 – 6 m bylo vybudováno v letech 1855 – 1905.

Po roce 1909 buduje obec další studny: u Šenkýřových č. p. 105, u Sládkových č. p. 16, u Zoufalých č. p. 24, u Praxových č. p. 118, u evangelické modlitebny a na Prachatičkách u č. p. 96. Roku 1905 je zřízena studna u hájenky č. p. 117 a roku 1913 na místním hřbitově. Obě studny jsou 15 m hluboké.

Rovněž občané si budují své vlastní studny. Z této doby jsou studny vystrojené cihlovým zdivem. V okolí bývalého rybníka Plouzka jsou studny mělké do 5 m hloubky a mají špatnou rezivou vodu. V Nádražní ulici jsou studny hluboké, u Ivoše Trenze 24 m, s kolísavou hladinou vody až 7 m. U Vačkařů č. p. 149 je studna z roku 1946, 13,5 m hluboká. Také v ulici Na nivách jsou až 16 m hluboké studny. Rovněž tak na Prachatičkách. Celkem mělké studny s velmi kolísavým stavem vody jsou na Kopaninkách a od Průšových č. p. 220 ke Hronovým č. p. 222. Také bývalá Vitamvásova cihelna má svou studnu.

K roku 2000 je v naší obci 11 obecních studní a 136 studní soukromých. V žádné z těchto studní není voda zcela nezávadná, v některých je dokonce vody málo a musí být často prohlubovány. 135 studní sbírá vodu z nasycené vodonosné vrstvy v podloží, 12 z podzemních pramenů. Ty se nachází v blízkosti přirozených pramenišť – studánek, např. studna p. J. Nováčka v osadě „Žáček“.

Od roku 1930 jsou pumpy nahrazovány elektrickými čerpadly, budují se první vodovody. Ten první byl ve vile p. Trhlíka č. p. 206, nyní Polákovi, potom v obou hospodách, u Škorpíků a Na verandě u Smržů. Dále v č. p. 52 (Tomáš Pipal), v nových domech u nádraží, u Bílých na Prachatičkách a u Miholů č. p. 161.

Po roce 1950 začíná být koupelna a splachovací záchod standardním vybavením domácností a setkávání žen s kbelíky u obecních studní spojené s nezbytnou výměnou informací všeho druhu je téměř vzácností.

V roce 1962 byly v Žabinci a na Trávníkách zřízeny vodní zdroje pro JZD Prštice a Silůvky.

Ze Žabince je voda vedena do vodojemu na Horkách. Zdroj vody je ve výši 275 m n. m. a vodojem na kótě 320 m. Slouží objektům bývalého JZD Prštice. Dával 2,8 l.sec-1.

Z Trávníků je voda čerpána do vodojemu na Horkách. Zdroj je 271 m n. m., vodárna na kótě 296 m. Tento zdroj o vydatnosti 3,2 l.sec-1 (1962) zásoboval hospodářské středisko JZD Na Nivách, drůbežárnu na Horkách, hřbitov, sokolovnu, školu a některé soukromé domy.

V roce 1950 byl vybudován zdroj Na Rybníkách pro uvažované hospodářské středisko JZD Silůvky na Hložkách. Tento zdroj je dosud nevyužit.

Za posledních 50 roků se spotřeba vody v obci několikanásobně zvýšila, čímž poklesla její spodní hladina a v suchých letech tím trpí mnohé studny. Tím také poklesl průtok v potoce „Šatava“, který měl své zdrojnice i v mnoha drenážích, které jsou v současnosti bez vody.

Bohužel během posledních 50 let voda ve studních velmi utrpěla. Zatím co dříve si lidé na čerstvé studené vodě pochutnali, odtud název studny, dnes není tato voda pitná ani po převaření.

Výjimku tvoří jen zdroj vody na Trávníkách, jehož vydatnosti, kvalitě i využití je třeba věnovat daleko větší pozornost.

Špatnou kvalitu vody v našich studních způsobilo bezohledné hospodaření JZD Ořechov, které vpravovalo do půdy nadměrné dávky hnojiv a postřiků proti plevelům a škůdcům. Zvláště u dusičnanů je povolená norma několikanásobně překročena.

V roce 1980 byla vykopána studna pro zahrádkářskou osadu „Žáček“ do hloubky 11 m, když před tím vrtná souprava o 130 m dále vodu ještě v hloubce 64 m nenašla (pramenné zdroje). Tato studna dává dostatek vody pro 40 chatek a zahrádek v osadě. Voda je jímána do 10 m3 vodojemu a odtud rozvedena po celé osadě. Celé dílo bylo hotovo během tří sobot na náklady členů osady. Studnu vykopal během soboty a neděle Z. Škorpík č. p. 46 včetně usazení betonových skruží.

Zajímavá je též historie studny na bývalé pile č. p. 157, nyní V. Kavalec.

Tak, jak se hrnuli obyvatelé z okolních obcí za výdělkem, přišel i podnikatel Václav Blecha z Tikovic. Sháněl vhodný pozemek na postavení pily. Chtěl koupit několik úzkých políček vedle obecní cihelny na Záhumeničkách. Opatrní sedláci ovšem neprodali, aby jim neubylo. Proto byl nucen p. Blecha koupit pozemek na Oklokách.

Zde postavil parní pilu, do které dovážel vodu koňským potahem z potoka. Tímto způsobem ale nestačil parní stroj vodou zásobovat. Najal si proto studnaře, aby mu vykopal studnu. Kopalo se do hloubky 30 m. 4 m v hlíně, dále už jen ve tvrdé skále. Voda se však stále neukázala. P. Blechovi došly peníze a už nemínil dále kopat. Studnař jej však podvedl. Vzal do studny trochu vody a namočil těžené kamení s tím, že voda už je blízko. To udělal ještě několikrát. Tak kopali ještě půl roku ve tvrdé skále. Ani ve 37 metrech však žádná voda nebyla.

Nezbývalo, než vodu přivést odjinud. Vykopali novou studnu u potoka blízko Jakšova křížku. Byla jen 5 m hluboká a vody měla dostatek, ale bylo třeba položit potrubí na pilu. Postavil parní stroj, který by čerpal vodu.

Tím se podnikatel zadlužil a zkrachoval. Pila byla zrušena a rozebrána. Katr byl prodán do Dolních Kounic p. Prchlíkovi a budova p. Nepejchalovi do Silůvek, který si z materiálu postavil rodinný domek Pod Lipami č. p. 163.

Pan Blecha měl smíšené manželství, jeho žena Marie byla ze Šumic a hlásila se k Němcům. Byli proto roku 1945 i s dospívající dcerou Olgou odsunuti do Rakouska.

Tím ale historie studny na Pile zdaleka nekončí, ale prozatím dost, snad až někdy příště.

Pokusil jsem se objasnit vývoj využívání vodních zdrojů v naší obci. Bůh jí stvořil pro všechny  živé tvory dostatek, dobrou a zadarmo. Je pouze na nás, na lidech, abychom svou činností nezpůsobili vody nedostatek, ve špatné kvalitě a ještě za peníze.

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode