Vzpomínky na Stochov

Léta nám běží a my sešli se opět

jak staří dobří přátelé,

to Láďa Novák, až sem do Hrotovic

svolal nás všechny, chlapy veselé.

 

Přijeli jsme rádi, Franta, Mirek, Jula

ze vzdálených koutů Čech i Moravy,

byť mnohým z nás již nemoc zdravím hnula

jiným zas souzeno bylo prožít záplavy.

 

Kampak nás to vrhli před padesáti roky

z chaloupek rodných, krutý režim nás vzal,

do jícnu temných šachet vedly naše kroky

na dlouhé roky jako by nás pochoval.

 

Ty názvy šachet Gottwald, Nosek, Zápotocký,

ty zůstanou nám navždy v paměti,

stejně jak Šubrt, Hajn, Paulus či Bena

pod jejichž rukou bylo nám trpěti.

 

Však i přátele mnohé měli jsme tu spolu

havíře z vesnic v blízkém okolí,

mnohý i dívku, jenž své srdce dala

i přírodu krásnou v níž stesk tak nebolí.

 

Bylo by to věru dlouhé vzpomínání

na vše co nikdy neodvane čas,

každý tam prožil kus života svého

a na tato místa rád vrací se zas.

Však mnohé změnilo se za ta léta

dávno již pétépáci uhlí netěží,

po Šubrtovi, Benovi dávno je již veta

jen dubu Václavovu dál úcta náleží.

 

Poslední vozík s uhlím z jámy Scheler

opustil letos v červnu těžní klec,

kladenský revír ukončil tím těžbu

jen vzpomínky tiché zůstanou nám přec.

 

My sami po mnoha těch letech

pokud nám Bůh zdraví i paměť dal,

poznáme na okolí, na svých dětech

jaký svět je jiný, jak nám za mlada se zdál.

 

Prožili jsme spolu roky svého mládí

na které z nás každý rád si vzpomíná,

zůstali jsme dlouho dobří kamarádi

i když hlavy naše již zdobí šedina.

 

Zdravím Vás tu všechny, drazí přátelé

kteří jsme se sešli opět pospolu,

nechť setkání naše je šťastné a veselé

zvedněme své číše všichni ze stolů.

 

Připijme na to zdraví a další setkání

v přírodě té krásné kde dosud voní vzduch,

nechť dožijem se ještě mnoha svítání

zdravím všechny hornickým „Zdař Bůh“.

 

Hrotovice, září 2002

Zdeněk Škorpík

 

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode